Imunitní systém člověka je komplexní obranný proces chránící před vlivem antigenů, patogenů a nebezpečných cizorodých látek. Ochranou barieru tvoří již naše kůže, která navíc vylučuje antibakteriální látky jako je kyselina mléčná či nenasycené mastné kyseliny. A pokud přeci jen dojde k proniknutí kůže, máme tu celou armádu bílých krvinek, B-lymfocytů, T-lymfocytů atd. Ale co když si patogen přeci jen vybere kratší cestu a pokusí se do našeho těla dostat dýchacími cestami? V takovém případě tu stojí v první obranné linii naše mandle.
Nosní, někdy nazývaná hltanová mandle je nahromaděná lymfatická tkáň uložená v klenbě nosohltanu. Největší velikosti dosahuje u dětí školního věku (5-7 let), poté se její růst zastavuje a v době puberty dochází k atrofii. Jelikož je uschována za měkkým patrem, tak jí na rozdíl od krčních mandlí nemůžeme bez endoskopu vidět. Krční mandle je párový orgán vyplňující oblouky měkkého patra. Jejich hlavním úkolem je zachycovat patogeny a eliminovat je. Avšak jsou-li infekce příliš časté, může dojít k jejich hypertrofii, tedy zbytnění a mandle samotná se poté stává problémovou.
Potíže mohou nastat jak mechanického rázu, kdy zvětšená mandle ovlivňuje dýchání, tak infekčního, kdy se stává ložiskem bakterii a virů. Nosní mandle bývají převážně problémem dětí, neboť v dospělosti dochází k jejich pozvolnému vymizení. Zvětšení se projevuje hned několika symptomy. Špatně průchozí nosní dutina nutí dítě dýchat ústy, v noci chrápe a potíže se dostavují i v artikulaci. To se zejména projevuje huhňáním. Mandle je však také zásobníkem patogenů, proto se velice často dostavuje rýma, která může přerůst až v zánět středního ucha či vedlejších nosních dutin. Riziko je spojené i s vývojem dítěte. Špatné dýchání je přímo spojené se špatným držením těla, to se může projevit vpáčeným hrudníkem a kulatými zády. Zasažen může být i chrup, který se při neustále pootevřených ústech špatně vyvíjí. V extrémních případech mohou záněty středouší způsobovat nedoslýchavost, což by se u velice malých dětí mohlo podepsat na rychlosti jejich duševního vývoje. V případě krční mandle se nejčastěji setkáváme s velice často se opakujícími angínami. Ty se mohou vracet klidně až 7x ročně, což pacienta značně vyčerpávající.
Při jakýchkoliv potížích spojených s mandlemi rozhoduje o jejich osudu lékař v oboru ORL. Míru zvětšení nosní mandle určí pohledem, pomocí optiky přes nosní dírku. V případě nosní mandle nikterak zdlouhavě při její hypertrofii neváhá a předepíše jedinou účinnou léčbu, její odstranění. Krční mandle mají o něco důležitější úlohu, proto se nejprve hodnotí všechna pro a proti. Avšak obecně lze konstatovat, že i když v těle zastávají podstatnou roli v obraně organismu, v tento okamžik je spíš sama zdrojem nákazy. A náš organismus má spoustu jiných metod, jak její funkci vykompenzovat. Operace se provádí povětšinou v plné anestézii a doba hospitalizace se u nosních pohybuje kolem tří dnů a u krčních 5 až 7 dnů.